Tak opět po roce jsme se vydali na předvánoční lyžovačku. Naše průvodkyně „Učitelka“ to jako vždy neměla jednoduché. Poprvé nás posadili v autobuse do předních řad a vlastně nám to vyhovovalo. S průvodkyní jsme mohli „Sojka“ komunikovat bez zbytečného pokřikování a rozuměli jsme ji i když nemluvila do mikrofonu. To že jsme první den nedorazili včas na sjezdovku, „protože rozbitý autobus“, se proste někdy stane. Pocity a malá hesla na které bych nerad zapomenul „velká zábava, super počasí, parádní sníh, ahoj já jsme Dory, koza, narozeniny, moře smíchu“. Tak zas za rok.
