Je to neuvěřitelné, ale zase nás našli. Jako vždy jsme se schovali u nás doma včetně našich kamarádů a jejich ratolestí. Budeme muset jít o štok výše, abychom se příště vešli. Ale jak je ta krize, tak to tolik nechvátá. Tak se snad i příště vejdeme. Letos to bylo poprvé co opravdu nikdo neplakal. Buď jsou ty čerti čím dál hodnější, nebo jsou hodnější děti, nebo už se prostě nebojí.
Letos jsme tedy na víc stihli za pomoci Robertova žebříku a Sojkovy odvahy ozdobit stromeček na předzahrádce. Tímto bych jim chtěl ještě jednou poděkovat za připomínky, bez kterých by se takové zdobení nemohlo obejít.
No a níže se můžete podívat jak to letos vypadalo. Nic zvláštního se vlastně nestalo. Ale stalo. Zase jsme neuklidili boty v předsíní a proto je čert úplně všechny vyházel. Na to se příště musíme líp připravit. Naštěstí to nelétalo do sněhu, protože roztál.
